Echokardiografické vyšetření, běžně nazývané echo, je základní vyšetřovací metodou. Je to ultrazvukové vyšetření srdce přes hrudní stěnu. Existuje ještě vyšetření ultrazvukem přes jícen (jícnové echo), který se srdíčkem v hrudním koši sousedí velmi těsně, nicméně kvůli invazivitě a někdy i nutné sedaci se tento typ vyšetření provádí na pracovišti s možností dohlídání pacienta a my jej proto neposkytujeme. Budete ležet na zádech a levém boku svlečení do půl těla. Vyšetření je neinvazivní, nebolestivé, neaplikují se u něj žádné léky do krve, ultrazvukový gel je hypoalergenní na vodní bázi a nezpůsobuje kontaktní alergii. Výsledek vyšetření Vám sdělíme ihned.
(z angl. Ambulatory Blood Pressure Monitoring)
Byli jste objednáni k ambulantnímu měření krevního tlaku. Zde jsme pro Vás připravili několik informací o tomto vyšetření formou odpovědí na nejčastější otázky.
Co je ABPM?
Jde o vyšetření krevního tlaku malým přístrojem s nafukovací manžetou a probíhá ambulantně, tj. probíhá při normálním denním režimu a v domácím i pracovním prostředí, většinou po dobu 24 hodin.
Proč je toto vyšetření ordinováno ošetřujícím lékařem?
24 hodinové měření krevního tlaku nejčastěji ordinujeme pro přesnější diagnostiku onemocnění vysokým krevním tlakem. Dále pro odlišení „fenoménu bílého pláště“, tj. v případech, kdy je tlak, měřený v ordinaci vyšší, než skutečný tlak v běžném životě. Dále je ABPM ordinováno ke kontrole již nastavené léčby a k posouzení efektu změněné léčby vysokého tlaku. Z prognostického hlediska je rovněž velmi důležitá průměrná hodnota krevního tlaku během spánku v nočních hodinách. Zde je ABPM jedinou možností jak toto zjistit.
Jak se provádí?
Měření tlaku se provádí malým přístrojem o velikosti cca 10x5x2cm, který bývá během vyšetření umístěn v pouzdře u pasu pacienta či na pásce okolo krku. Tlak je měřen senzorem v manžetě umístěné na paži pacienta a spojené s řídící jednotkou gumovou hadičkou, která přenáší tlak. Aby bylo měření platné, musíte během nafukování uvolnit paži s manžetou. Nejlépe je zcela se přestat hýbat, případně i mluvit. Jinak nebude měření platné a bude se po minutě opakovat. V tomto případě bude přístroj manžetu nafukovat na vyšší tlak, což můžete nepříjemně vnímat.
Jak často se tlak během vyšetření měří?
Tlak měříme přes den v 30 minutových a v noci 60 minutových intervalech. Noční interval je nastaven na 22:00 – 06:00.
Kdy a kde se přístroj nasazuje?
Přístroj nasazujeme ráno mezi 7:30 a 8:00 a snímáme hned následující den, také ráno mezi 7:15-7:30. Vše provádíme přímo v kardiologické ambulanci na adrese Tovární 14, Znojmo. Při odevzdávání nezapomeňte, že na přístroj již zpravidla čeká další objednaný pacient a buďte, prosím, dochvilní.
Jak se mám na vyšetření připravit?
Speciální oblečení není třeba, jen myslete na to, že budete mít manžetu na paži a přístroj u pasu. Volnější oděv a zejména volný rukáv bývá pak pohodlnější.
Lze přístroj sundávat během vyšetření?
Je lépe přístroj během měření vůbec nesundávat. Pokud je to ale z vážných důvodů nezbytné, pak jej lze na krátko sundat. Při sundání jej nevypínejte, nerozpojujte hadici a sundejte přístroj na nejkratší možnou dobu a to ihned po měření (tj. do 30 ti min = interval měření ve dne).
Mohu vyndávat baterie?
NE. Baterie z přístroje prosím nevyndávejte.
Jak se během vyšetření chovat?
Přístroj prosím nevypínejte, nevyměňujte baterie (to vede k vymazání záznamu). Dále, prosíme, přístroj nenamáčejte ve vodě. Fyzická aktivita během vyšetření je vhodná, přístroj má monitorovat normální životní rytmus. Jen při měření je nutné se uvést do klidu a svěsit volně měřenou paži s manžetou.
Mohu se sprchovat?
Během vyšetření ABPM je nejlépe přístroj nesundávat a nesprchovat se. Přístroj nikdy nenamáčejte a nepolévejte, není vodotěsný.
Jak je ABPM záznam vyhodnocen?
Po skončení registrace je záznam počítačově analyzován, zpracován a následně vyhodnocen lékařem. Ten se na základě výsledku vyšetření rozhodne o úpravě léčby, kterou po konzultaci s Vámi nasadí či změní.
Je třeba psát poznámky?
Ano. Obdržíte deníček, do kterého stručně zapisujte především fyzickou činnost a případně obtíže. Velmi vhodné je zaznamenat noční fázi (tj. uložení se ke spánku a probuzení). Deníček pak odevzdejte při odevzdání přístroje. Vaše poznámky a postřehy mohou být podstatným klíčem ke správnému zhodnocení záznamu.
Ambulantní monitorace EKG provadíme v rozsahu 24 hodin, 72 hodin dále 7 - 21 dní. K tomuto účelu používáme následující přístroje.
Zde jsme pro Vás připravili několik informací o tomto vyšetření formou odpovědí na nejčastější otázky.
Co je EKG Holter?
Je to základní kardiologické vyšetření umožňující ambulantní – tedy relativně dlouhodobý – záznam elektrokardiografické (EKG) křivky. Nejčastěji je EKG zaznamenáváno po dobu 24 či 48 hodin. Tuto metodu používáme při vyšetřování srdečního rytmu a jeho poruch.
Jak se EKG signál snímá?
EKG je křivka, graficky vyjadřující změny napětí na povrchu těla generované srdečními buňkami. EKG je snímáno pomocí elektrod, které jsou připojeny (přilepeny) na hrudník vyšetřované osoby, elektrody jsou spojené tenkým izolovaným drátkem se speciálním registračním zařízením velikosti krabičky cca 2x5x7cm. Tu nosí pacient při sobě, většinou připojenou k opasku či zavěšenou na krku.
Jak je EKG záznam vyhodnocen?
Po skončení vyšetření je záznam počítačově analyzován, zpracován a následně vyhodnocen lékařem. Hodnocení poskytne lékaři požadované informace o charakteru a frekvenci srdečních arytmií včetně jinak obtížně detekovatelných typů.
Jaký je záchyt arytmií?
Záchyt arytmií při monitoraci je úměrný jejich frekvenci. Čím je arytmie častější, tím je větší pravděpodobnost, že bude během 24 hodinové monitorace zachycena. Ne každou arytmii ale vnímáme, mohou být tzv. asymptomatické (bezpříznakové). I taková arytmie ale může být významná z hlediska prognózy a léčby.
Jak se připravit?
Na vyšetření EKG Holter je třeba přijít včas a stejně tak včas se dostavit na sejmutí. Mějte prosím na paměti, že na Vás čeká většinou další pacient a mezi sejmutím a opětovným nasazením je třeba přístroj připravit, oživit a uložit nasnímaná data. Dále je vhodné se vyhnout elektrostatickému materiálu v oblečení (umělá vlákna, často tzv. „funkční prádlo“, atd.) způsobuje artefakty a činí záznam méně kvalitní díky náboji statické elektřiny. Dále se před vyšetřením vyhněte aplikaci většího množství kosmetických krémů na hrudník, které zhoršují signál, neboť izolují nalepené elektrody. U pánů je v případě výrazného ochlupení v oblasti hrudníku občas nutné místo pro nalepení elektrod vyholit (to ovšem provede sestřička před nasazením přístroje). Jinak není třeba žádná speciální příprava.
Jak se během vyšetření chovat?
Přístroj prosím nevypínejte, nevyměňujte baterie (to vede k vymazání záznamu). Dále prosíme přístroj nenamáčet ve vodě a nesprchovat se. Fyzická a jakákoli aktivita během vyšetření je naopak vhodná, přístroj má monitorovat normální životní rytmus.
Je třeba psát poznámky?
Ano. Při nasazení dostanete deníček, do kterého budete zapisovat vykonávané činnosti a případné obtíže. Dobu výskytu obtíží je vhodné co nejvíce upřesnit a do deníčku zapsat přesný čas. Na přístroji lze rovněž zmáčknout tzv. symptomové tlačítko. Záznam pak prosím odevzdejte při sejmutí přístroje. Vaše poznámky a postřehy mohou být podstatným klíčem ke správnému zhodnocení záznamu.
Byli jste objednáni k ambulantnímu k ergometrii. Zde jsme pro Vás připravili několik informací o tomto vyšetření formou odpovědí na nejčastější otázky.
Co je to ergometrie?
Zátěžová elektrokardiografie (ergometrie) je vyšetření, při kterém je během zátěže na rotopedu nepřetržitě monitorováno EKG a v pravidelných intervalech i krevní tlak. Celé vyšetření trvá 15-20 minut.
K čemu toto vyšetření slouží?
Toto vyšetření se používá ke zhodnocení kardiovaskulární výkonnosti při podezření na ischemickou chorobu srdeční. Některé změny na EKG totiž mohou být patrné pouze při zátěži, kdy se zvedá tepová frekvence a tlak.
Jak se mám na vyšetření připravit?
Na vyšetření si vezměte sportovní obutí i oblečení, případně ručník. Užíváte-li betablokátor, postupujte dle pokynů lékaře – většinou je nutné ho vysadit 1-2 dny před vyšetřením. U hypertoniků je vhodné ho nahradit jiným antihypertenzivem.
Jak se provádí?
Pacientovi bude zhotoven klidový EKG záznam. Po posazení na bicykl bude upravena poloha sedadla a opěrky pro ruce, nasazeny samolepící elektrody na hrudník a manžeta tlakoměru na paži. EKG záznam bude snímán trvale během zátěže i zotavovací fáze. Krevní tlak bude měřen v 2 minutových intervalech po dobu testu. Test je ukončen při vyčerpání vyšetřovaného, dosažení předepsané zátěže a tepové frekvence, nebo při výskytu obtíží, nebezpečných arytmií či nadměrném vzestupu krevního tlaku. Během celého testu je pacient kontrolován lékařem a sestrou. Jaké léky pacient smí užívat před vyšetřením, které vysadit a kdy, určuje lékař, který nemocného k vyšetření odesílá.
Možná rizika vyšetření:
Obecně je riziko při dodržování výše uvedených podmínek velmi nízké, navíc ambulance, kde vyšetření probíhá, je vybavena na možné komplikace výkonu, pokud by se výjimečně objevily.
K hlavním komplikacím patří:
- zástava oběhu a dýchání, bezvědomí
- infarkt myokardu
- akutní selhání srdce
- poruchy srdečního rytmu
- kolaps při přerušení zátěže
- spasmus průdušek
Některé z těchto událostí mohou vést i přes odpovídající péči k smrti. Udávané riziko je 1 úmrtí na 10.000 vyšetření.
Alternativy uvedeného vyšetření:
Zátěžový test s léky, kdy je přirozený pohyb nahrazen podáváním testovací látky, která zvyšuje srdeční výkon v klidovém stavu, což se projevuje především zrychlením srdeční frekvence. Tomuto vyšetření se dává přednost tehdy, nemůže-li pacient šlapat z jakéhokoli důvodu na kole.
Následná omezení/pracovní neschopnost:
Uvedená vyšetření při nekomplikovaném průběhu nezpůsobují žádné zdravotní následky a do 30 minut po jeho skončení je pacient schopen vykonávat svoji obvyklou činnost.
K tomuto vyšetření je požadován informovaný souhlas, který dostanete před vyšetřením. Všechny Vaše dotazy ohledně vyšetření Vám samozřejmě zodpovíme při podpisu informovaného souhlasu.
Byli jste objednáni k vyšetření ultrazvukem cév. Zde jsme pro Vás připravili několik informací o tomto vyšetření.
Pomocí speciální cévní sondy je možné vyšetřit i dobře přístupné tepny či žíly. Vyšetření je zcela bezpečné, používá se při něm ultrasonografický gel.
Hlavním důvodem vyšetření tepenného systému je vyloučení obliterující aterosklerózy či detekce počínajících (prozatím němých) forem tohoto onemocnění. U pacientů s rizikovými faktory ucpávání cév jako je cukrovka, vysoký krevní tlak či cholesterol nebo kouření je vhodné provést vyšetření tzv. krkavic. To jsou tepny na krku, svým umístěním dobře sonograficky zobrazitelné. Zjistíme tak již rozvinuté aterosklerotické pláty nebo stavy, které vedou k jejich vzniku. Dle toho je možno upravit terapii pacientovi na míru. Dále je toto vyšetření vhodné pro pacienty po mozkové příhodě, s motáním hlavy, nejasnými kolapsy či šelestem zjištěným při fyzikálním vyšetření.
Podobný způsobem je možno vyšetřit tepenný systém horních i dolních končetin. Opět je to především u pacientů s bolestmi končetiny či jejich horším prokrvením.
Žilní systém se vyšetřuje stejnou sondou. Nejčastějším důvodem je podezření na hlubokou žilní trombózu u pacientů s jednostranným otokem nebo bolestivostí dolní či horní končetiny. Principem vyšetření je stlačení žilního systému ultrazvukovou sondou (tzv. kompresní ultrazvuk). Můžete tedy při vyšetření pociťovat mírný tlak či bolestivost. Toto je však jediný spolehlivý způsob jak vyloučit krevní sraženinu, kterou normálně nelze stlačit. Kromě hlubokého žilního systému lze vyšetřit i povrchový systém – zhodnocení varixů a vyloučení zánětu žil.
Denzitometrie představuje moderní a efektivní metodu pro stanovení hustoty kostních minerálů, zejména kalcia, což nám poskytuje důležité informace o celkovém stavu kostní tkáně. Toto bezpečné a bezbolestné vyšetření je zvláště rychlé, což znamená minimální nepohodlí pro pacienta. Jeho hlavním přínosem je schopnost lékaře s přesností odhadnout rizika zlomenin, které jsou často spojeny s onemocněním jako je osteoporóza. Tato metoda je klíčová nejen pro diagnostiku, ale také pro efektivní plánování léčby a prevenci dalších možných komplikací, čímž se stává nenahraditelnou součástí moderní péče o kostní zdraví.
